AI Assistent Beey Live

Představíme vám AI asistenta Beey Live, který přináší mnohem více než jen přepis nahrávek! Beey Live totiž umožňuje simultánní automatický přepis konferencí a jiných událostí v reálném čase, což otevírá nové možnosti pro osoby se sluchovým postižením a nejen pro ně.
Beey Live se již nyní testuje v pražském CAMPu. V plánu je také rozšíření funkcionalit Beey Live především o syntézu hlasu; tato technologie by mohla pomoci osobám se zrakovým postižením.

Petr Herian je předsedou správní rady společnosti NEWTON Technologies, kterou založil v roce 2008 s cílem přenesení hlasových technologií k uživatelům a do průmyslu. Společnost umí s vysokou přesností rozpoznávat mluvenou řeč. Je jedničkou ve slovanských jazycích, ale zvládá i řadu dalších. Vedle diktovacích softwarů (NEWTON Dictate) se věnuje také přepisům záznamů na zakázku, vyhledávání v audiovizuálních archivech, hlasovým analýzám a hlasovému ovládání počítače. Její online nástroj Beey pro automatický přepis a titulkování využívá více než 20 000 spokojených uživatelů. Na rozvoji hlasových technologií společnost úzce spolupracuje s týmem prof. Jana Nouzy z Technické univerzity v Liberci.

Aplikace Tichá linka a možnosti jejího využití

Tichá linka je sociální služba tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu prostřednictvím online aplikace. Ukážeme vám, jak Tichá linka funguje a jak ji mohou zdarma využít i instituce či firmy, které nabízejí služby a informace široké veřejnosti.

Aktuální stav na poli automatické technologie pro přepis pro individuální použití

S prudkým nástupem umělé inteligence se objevuje řada aplikací vhodných pro individuální použití, které slibují uživatelům se sluchovým postižením, že spolehlivě zvládají automatický přepis nebo i titulkování mluvené řeči u videí pro jejich vlastní potřeby. Autoři prezentace je vyzkoušeli a na základě vlastních zkušeností přinášejí přehled, které z nich jsou více či méně použitelné.

Jaroslav Winter je šéfredaktor portálu Helpnet.cz, který v roce 2001 spoluzaložil konferenci INSPO a až do roku 2021 byl jejím hlavním organizátorem. Od září 2008 se jako koordinátor projektu České unie neslyšících, který podpořila Nadace Vodafone, podílel na zavádění simultánního přepisu mluvené řeči v České republice. Koordinoval rovněž projekt Odstranění diskriminace osob se sluchovým postižením u soudních jednání.

V komunitě lidí se sluchovým postižením je Ladislav Kratochvíl znám pod přezdívkou Kráťa. Od roku 2003 provozuje „webík s vypnutým zvukem“ Kochlear.cz.  Soustavně sleduje technologie usnadňující život lidem se sluchovým postižením, k jejich propagaci využívá blogy na iDNES.cz, Medium.seznam.cz či e-kos.cz. Je velmi aktivní v několika facebookových skupinách, jejichž členům dokáže radit v technických záležitostech. Také zveřejňuje na webu Kochlear.cz osvětové články týkající se ztrátu sluchu a vlastní podrobné návody na instalaci a používání některých užitečných aplikací.

Přístupnost v praxi: Tohle se opravdu povedlo

Stávající a ani chystaná legislativa kolem přístupnosti se zatím zcela nepotkává s požadavky na reálnou přístupnost pro uživatele a míra, do jaké se ji daří naplňovat, je přinejmenším sporná. Ve skutečném světě tak dnes můžeme narazit nejen na příklady webů, aplikací a služeb, které s reálnou přístupností mnoho společného nemají, ale i na ty, kde se snaha zajistit skutečnou přístupnost pro reálné uživatele opravdu daří – a to natolik, že mohou hrdě sloužit za vzor ostatním ve své kategorii. Michaela Dlhá z týmu Thésea proto ve svém příspěvku krátce představí několik z těch nejzajímavějších a uživatelsky nejvděčnějších.

Přístupná formulářová řešení v praxi

Přístupné formuláře nemusí vznikat jen z důvodu zákonné povinnosti, pokud se přistupuje k realizaci projektů zodpovědně vůči společnosti. V příspěvku vás seznámím s tím, jak k tvorbě přístupných formulářů přistupujeme my v Software602.

Slabá místa zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb

Přijetí zákona č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb přineslo velká očekávání. Mnoho lidí se zdravotním postižením se domnívalo, že tento zákon se stane přelomovým, který zpřístupní bez nadsázky téměř vše, co je doposud nepřístupné. Bohužel tomu tak není. Pomineme-li skutečnost, že se zákon, jak už samotný název napovídá, vztahuje pouze na vybrané služby a výrobky, ani u zahrnutých služeb a výrobků neplatí, že by byly v plném rozsahu od 28. 6. 2025 zcela přístupné pro potřeby lidí se zdravotním postižením. Velkým úskalím jsou mnohé výjimky v podobě přechodného období, personální deficit na straně kontrolujících orgánů a další aspekty. V rámci příspěvku vám přineseme kritický pohled na v mnoha ohledech přeceňovaný zákon.

Zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb

Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb implementuje do české právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Dnem 28. června 2025 uvedený zákona vstoupí v účinnost, čímž zajistí lepší přístupnost vybraných výrobků a služeb jak osobám se zdravotním postižením, tak jiným osobám, pro něž by jinak použití těchto výrobků a služeb mohlo být problematické. Pro výrobce a poskytovatelé služeb vznikne povinnost zajišťovat přístupnost vybraných výrobků a služeb a s tím souvisejících povinností. Tyto povinnosti budou dozorovány ze strany příslušných orgánů veřejné moci. Současně však zákon stanovuje určité výjimky z plnění povinnosti přístupnost zajišťovat. Lze tak předpokládat, že na trhu se budou vyskytovat jak výrobky a služby zpřístupněné podle tohoto zákona, tak výrobky a služby, které zpřístupněné nebudou, avšak legálně budou na trhu nabízeny a poskytovány.

Přístupnost veřejných budov a služeb – výzkum veřejného ochránce práv

V rámci příspěvku představíme závěry výzkumného šetření, kterým se ombudsman zaměřil na přístupnost veřejných budov a služeb v jednotlivých krajských městech. Výzkum použil metodu kvazi-experimentu, která zahrnovala specifické úkoly pro testery s různými typy postižení. Tito testeři, působící jako mystery shoppeři, hodnotili přístupnost vybraných institucí (magistráty, nemocnice, úřady práce, pošty, správy sociálního zabezpečení, soudy) na základě předem připravených dotazníků. Úkoly zahrnovaly například návštěvu přepážek, ordinací nebo jednacích síní. Míra přístupnosti/nepřístupnosti se různí s ohledem na potřeby vyplývající z odlišného postižení testerů, ale také s ohledem na druh navštívené instituce.

Alternativní ovládání produktů Apple

Uživatelům s motorickým postižením představíme možnosti (a srovnání) ovládání iPadu a iPhone přes nástroje operačního systému iOS a také i pomocí speciálních zařízení (joysticky, spínače…) včetně ovládání iPadu pomocí pomocí pohybů očí.

Péče o duševní zdraví s pomocí online terapie

Portál Hedepy spolupracuje v Česku s více než 180 certifikovanými psychoterapeuty. Zájemcům o online terapii po krátkém testu nabídne tři nejvhodnější terapeuty. Hovor probíhá na zabezpečené platformě na počítači nebo z mobilní aplikace. Portál nabízí terapii individuální, párovou i pro teenagery, psychiatrické vyšetření, konzultace po chatu i okamžitou terapii. Předplatitelé mají k dispozici 60 online videolekcí o duševním zdraví, které si mohou kdykoliv přehrát.

Časté dotazy

Hrdý pořadatel

Středisko Teiresiás zřídila Masarykova univerzita v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

MUNI Teiresiás

Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky

Hlavní partneři

  • Společnost CDN77
  • AccessibleEU Centre
  • Nadace Vodafone
  • Nadační fond Českého rozhlasu - sbírka Světluška

Partneři

  • Deloitte
  • Týden pro Digitální Česko
  • Deaf Friendly
  • Národní pedagogický institut České republiky
  • CANS
  • Software602
  • Lesensky.cz
  • Helpnet.cz
  • Technologiebezzraku.sk
  • Poslepu.cz